Listopad

Je listopad pochmurné období
Začíná být zima a už je chladno
Temnota mou cestu zdobí
Tak to je když tě sešlou na dno

Lidé mne zničili s úsměvy ve tváři
Hodili na nejnižší dno do temnoty
Úsměv co ztratil záři
Ve světě mezi roboty

Je listopad prší na pustou zemi
A já pláču v bolesti v koutě pokoje
Tak tvář černým závojem zahal mi
Tak dopadne ten kdo mrtvé miluje

Láska k mrtvému andělovi s křidlama
Který mne i po smrti chránil
Kreslit na zem ochraný kruh křídama
Ale někam ses vytratil, ztratil

Už tě nevídám jen v temných snech
Chránil jsi mne a já tě viděla
Chci zůstat v těch dnech
A naprit chybu, srdce své jsem zabila

Chyba, ktarou nejde vrátit zpět
Která bolí a ničí mne to
Uvnitř mne jako žíravina ani pár vět
Je mi příšerně a smutno

Je jedno jestli je listopad
Ničí mne to několik let
Byl to krutý držkopád jako vodopád
Mé srdce je dávno jako led

Se slzami a knihou v rukou
Četba jako mè vzpomínky
Chci být se svou láskou
Vlasů pramínky 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lesní lidé 1. Strom

Děti vesmíru 2. Ufo holka